O krizové pomoci dětem a rodinám v České republice

Pomoc dětem a rodinám v krizi v České republice je řešena zákonem o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách).

Tento zákon upravuje podmínky pomoci lidem, kteří se ocitli v nějaké nepříznivé sociální situaci. V České republice díky tomuto existuje síť sociálních služeb, která slouží pomoci rodinám a dětem, které se ocitly v nějaké krizi. Jedná se o sociální službu krizové pomoci, která je definována jako pomoc člověku, který se ocitl v nepříznivé situaci, krizi, kterou nedokáže vlastními silami vyřešit. Krizová pomoc je psychologická a sociální pomoc takovému člověku. Sociální služby krizové pomoci mohou být zřizovány neziskovými organizacemi a fyzickými osobami nebo obcemi a kraji.

Pomoc rodinám nebo dětem v krizové situaci patří do sociálních služeb, které nazýváme jako preventivní. Úkolem konkrétní služby je pomoc danému člověku překonáním nepříznivé situace a zabránění jeho sociálnímu vyloučení. Taková pomoc může mít charakter terénní pomoci ( je poskytována v prostředí rodiny), ambulantní pomoci (je poskytována v nějakém zařízení pravidelnou docházkou) nebo pobytové pomoci (člověku je dočasně zabezpečeno ubytování, strava a odborná pomoc).

Mezi sociální služby, které lze využít v pomoci dětem a rodinám v krizi, patří zejména:
  • Telefonická krizová pomoc (linky důvěry)
  • Krizová pomoc (krizová centra)
  • Azylové domy
  • Domy na půl cesty
  • Intervenční centra
  • Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

V každé sociální službě pracují odborníci, kteří musí splňovat určité požadavky na vzdělání. Patří mezi ně psychologové, speciální pedagogové a sociální pracovníci. Sociální služba musí být registrována, což zaručuje, že splňuje nastavená pravidla a standardy kvality.

Některé sociální služby jsou poskytovány zdarma, za některé je třeba platit. Některé sociální služby jsou zacíleny na konkrétní skupinu osob a těmto lidem se odborně věnují.

Se sociálními službami velice úzce spolupracují v případě rodin nebo dětí v krizi další státní orgány, jako je orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo soudy. Právě ochrana dětí v krizi je kromě zákona o sociálních službách upravena také v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí). Tento zákon popisuje možnosti práce s dítětem, které se ocitlo v ohrožení nebo krizové situace. Zákon o sociálně právní ochraně dětí zároveň upravuje i další možnosti pomoci dětem v případě ohrožení (kromě sociálních služeb). Jsou to zejména zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – slouží k dočasnému pobytu dítěte, které se ocitlo v ohrožení nebo se o něj rodiče nemohou starat.